V minulosti na úřadě ve městě N pracovala jen polovina současných zaměstnanců. Někdo byl úředníkem, někdo referentem, někdo v dělnické profesi. Méně se papírovalo, všichni všechno stihli, nikdo nedával důtky, nebyly směrnice, nebyly potřeba. Organizační řád měl jeden list. Občan byl váženým klientem radnice. Zaměstnanci do práce chodili rádi. Všichni si vážili všech a všechny členy vedení úřadu.
Dnes má radnice ve městě N asi 80 zaměstnanců, směrnic více jak ministerstvo, důtky se rozdávají jak na běžícím páse, za každý nesmysl. Přes hromadu papírů není vidět zaměstnance. Občan je ten, který obtěžuje, zvlášť v neúřední den. Ego vedoucích bylo posíleno. Každý rok se jezdí školit s využitím wellnes programu na 3 dny do 4* hotelu Horal nebo do Piešťan. Město za ně zaplatí 50 tis. Kč. Odměnou je absolutní poslušnost, rozhodovat tedy mohou většinou jen se svolením nadřízeného. Zaměstnanci se bojí mluvit, některé bývalé kolegy nesmí ani pozdravit, natož se s nimi setkat. Organizační řád má více listů. Nikdo si nikoho neváží. Někteří členové vedení nemají rádi nevěřící, jiní nemají rádi někoho jiného, ostatní si našli jiný důvod. Někteří jezdí na služební cestu služebním autem, starostka jezdí autobusem. Post druhého místostarosty je uměle vytvořené a vymyšlené místo. Malichernosti.
Povely, rozkazy, příkazy a jedeme dál.
Určitě se nikdo nechce vracet do minulosti, ale nějak v té přítomnosti zapomínáme na dobré lidské vlastnosti a vztahy mezi sebou. Možná, že je to dobou, možná jen některými ambiciózními nezralými jedinci.
Přišla mladá starostka a slíbila uvolnění napětí, zlepšení vztahů ve městě a na pracovišti. Celé město N jí drží palce.
JISTOTA
Diskuse založená k tomuto tématu.
Zobrazeno: 55 krát